Veselí nad Lužnicí leží v třeboňské pánvi na soutoku řek Lužnice a Nežárky v nadmořské výšce okolo 410 metrů. Je důležitou železniční a silniční křižovatkou.

Poprvé bylo Veselí doloženo k r. 1259. Z majetku Rožmberků přešlo pak na krátkou dobu ke koruně královské. Roku 1362 je Karel IV. povýšil na město a obdařil právy, jaká měly České Budějovice. O Mezimostí je první zmínka z r. 1322 a na město bylo povýšeno v r. 1908. Ke sloučení sousedících měst Veselí a Mezimostí došlo nařízením v roce 1943. Součástí města je od roku 1980 městská část Horusice, ležící čtyři kilometry jihozápadně od Veselí. 

K nejvýznamnějším architektonickým památkám patří renesanční domy na náměstí. Radnice z roku 1579, částečně barokně upravená před rokem 1763, a muzeum „Weisův dům“ s psaníčkovými sgrafity jsou dominantou severní strany náměstí T. G. Masaryka. Za pozornost jistě stojí i dům č. 22 na západní straně náměstí se třemi renesančními štíty. Veselský kostel má gotický původ, upraven byl v renesanci. Nese jméno Povýšení sv. Kříže a nadmořská výška kopečku, na kterém je postaven, je 429 m n. m. Významnou památkou je i secesní sokolovna z roku 1905, která je nyní v rekonstrukci.

Sportovní areál TJ Lokomotiva nabízí spoustu možností od lehkého protažení až k pořádnému potýrání těla. Na své si zde přijdou i milovníci koupání. Písková jezera nabízejí osvěžení nejen plavcům, ale i milovníkům surfování nebo i obyčejných šlapadel. Pro vodáky je veselský kemp tradiční zastávkou.

Skoro každý místní obyvatel je majitelem jízdního kola a návštěvníkům doporučujeme, aby si nějaké pořídili. Třeba výlet na Blatskou stezku s prohlídkou architektury selského baroka v okolních vesnicích může být příjemným  zážitkem.

Co naleznete v okolí Veselí nad Lužnicí?

Na dohled od města se rozkládá zajímavá přírodní lokalita Veselské pískovny, jako stvořená pro letní odpočinek, aktivní pohyb na zdravém vzduchu, koupání i opalování. Nelze pominout i naučnou stezku Veselské pískovny, seznamující návštěvníky na sedmikilometrovém okruhu se vznikem, využitím, flórou a faunou pískových jezer. V jedné z informačních tabulí získají návštěvníci poučení o 47 km dlouhém umělém kanálu - Zlaté stoce,  kterou vybudoval počátkem 16. století Štěpánek Netolický jako součást rybniční soustavy na Třeboňsku.

Jen o několik málo stovek metrů dál začíná soustava dalších vodních ploch – Horusický rybník, třetí největší český rybník, Bošilecký, Švarcenberk nebo Vlkovský rybník a následují další rybníky, polní cesty, lesy a louky, součásti Biosférické rezervace Třeboňsko.