Obec Zálší leží v Jihočeském kraji a nachází na západní hranici bývalého okresu Tábor. První zmínka o obci je roku 1347. V minulosti byla majetkem několika rodů. Mnoho zdejších domů je kulturní památkou, jelikož jejich stavební sloh patří do období selského baroka, které neodmyslitelně patří do této malebné krajiny Borkovických blat.

První zmínka o obci Zálší se v historických pramenech objevuje v první polovině 14. století. Obec Zálší spolu s blízkými Borkovicemi, Mažicemi, Svinami, Svinkami a Vlastiboří prodal roku 1354 Oldřich mladší z Hradce bratřím Petrovi, Joštovi a Oldřichovi z Rožmberka.Ti nově nabitá sídla přičlenili ke svému panství Dolní Bukovsko.

V průběhu 16. století se vesnice Zálší stala součástí statku Bzí. Roku 1586 koupil Zálší Jiří Wratislav z Mitrovic a jeho potomci pak zdejší statek vlastnili až do pozemkové reformy roku 1923. Obec Zálší a Klečaty byly v roce 1995 vyhlášeny Vesnickou památkovou rezervací.                             

Půdorysným historickým jádrem obce Zálší je lichoběžníková náves, původně se třemi rybníčky. Později na západní straně návsi vznikl „ vrchnostenský prostor „ se zámkem, farním kostelem – kaplí a rozsáhlým hospodářským dvorem. Předchůdcem dnešního zámku byla renesanční tvrz. Na rekonstruované zámecké fasádě můžeme obdivovat sgrafitovou bosáž. Zámecká kaple sv. Václava ( 1640 ) vznikla v pozdně renesančním duchu. Zámeček byl v roce 1724 barokně přestavěn, vzniklo dlouhé východní křídlo, na které navázal prostý barokní kostel Navštívení Panny Marie. K budově zámku je připojena původně klasicistní fara. Na jihozápadním okraji návsi můžeme obdivovat zachovalou patrovou sýpku.

Při návštěvě obce budete obdivovat nevtíravou krásu dochovaných lidových staveb v tzv. selském baroku. V jižní části návsi je opravená neorománská kaplička sv.Jana.

Z obce pocházel zednický rod Šochů, který vtiskl osobitou tvář mnoha stavbám zdejšího blatského kraje.