Drahov
Ve 14. století byl Drahov farní ves Vítkovců, kteří se psali z Bernartic nebo z Mezimostí. Po nich následovali páni ze Želče a ze Stráže. Koncem 15. stol. koupili Drahov páni z Hradce. Roku 1693 byl připojen k panství Kardašova Řečice, s nímž byl spojen až do zrušení patrimonia. ( Princip, podle nehož se právní svrchovanost nad územím a poddanými odvozuje od vlastnictví půdy ). Po roce 1849 patřila obec Drahov k soudnímu okresu Veselí nad Lužnicí.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Dominantu obce tvoří kostel Nanebevzetí Panny Marie, který stojí na nejvyšším místě v obci v nadmořské výšce 441 m. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1359. Později patřil jako filiální k faře v Kardašově Řečici, v letech 1752-1807 byla v Drahově expozitura. R.1752 zde založeno sídelní kaplanství, r.1786 samostatná duchovní správa, r.1807 lokálie a r.1858 fara.Předpokládá se, že vznik obce spadá do období o jedno až dvě století dříve. Kostel je obklopen hřbitovem, který slouží nejen pro obec Drahov, ale i pro blízké obce Doňov, Újezdec a Zlukov.
V blízkosti kostela se nachází mariánská kaplička se studánkou opředenou pověstí o léčivé vodě.
V obci byla před několika lety obnovena tradice tzv. senných poutí. Vždy první neděli v měsíci červenci putuje procesí věřících z Veselí nad Lužnicí přes nedaleký Zlukov až ke zdejšímu poutnímu kostelu.